Jihomoravské Vinařství LAHOFER skloubilo moderní architekturu i tradici vinařské oblasti. Unikátní objekt sídla vinařství připomíná vinici, sklípek i moravskou krajinu. O jeho vzniku i o vínu z betonu jsme si povídali s Danielem Smolou z Vinařství LAHOFER, budoucím uživatelem stavby.
Tiskové oddělení
Pane Smolo, ve spojení s vínem bych spíš očekával dřevo nebo další vyloženě přírodní materiály. Jak jde dohromady víno a beton?
Koncepce nového sídla Vinařství LAHOFER je výsledkem představy našeho pana majitele, který má rád moderní materiály a kombinace pohledového betonu, skla a dřeva je jeho oblíbenou, Takže ano, dřevo tam bude taky i když jako doplněk dalších materiálů. A v téhle kombinaci myslím, že víno, moderní architektura a beton jdou dohromady výjimečně dobře.
K vínu ale má vztah celá koncepce stavby, takže není třeba se bavit jen o materiálech.
Rozhodně. Celkový tvar budovy připomíná zvlněné moravské vinice, interiér pak má evokovat kopaný moravský sklípek, což ještě umocňuje žebrování skeletu z pohledového betonu. Rozestupy žeber navíc odpovídají řádkování vinice, takže z druhého pohledu bude budova organicky pokračovat do přírody a oba prostory tak spolu budou korespondovat a splývat. Na řádky vinice ostatně navazují i prefabrikované dílce na střeše budovy a sloupy výrobní haly.
Střecha budovy by měla sloužit jako jakýsi amfiteátr?
Střecha je samozřejmě monolitická, ale bude obložená dřevem a doplněná o betonová žebra. Po dokončení bude fungovat jako odpočinková zóna pro návštěvníky našeho vinařství. Chceme navíc, aby naše centrum nebylo jen vinařstvím, ale i kulturním bodem, takže bude sloužit i jako hlediště při pořádání koncertů a dalších akcí.
Celý koncept zní velmi propracovaně, kdo s nápadem přišel?
Autorem koncepce je architektonická kancelář Kryštof a Chybík z Brna. My jsme základní projekt měli, ale to byly ryze technické budovy na výrobu vína a pro administrativu. S finální podobou přišli architekti sami, představili nám jejich nápad a majiteli vinařství se to velmi zalíbilo. Musely se samozřejmě zapracovat nějaké změny dané zejména technickými požadavky, ale obecná idea zůstala. A rozhodně je to dobře, protože díky jejich invenci vznikla naprosto unikátní stavba, která v sobě skloubila funkčnost, estetiku i tradici. A to vše v moderním pojetí monolitického pohledového betonu.
Z betonu ale není jen budova. Viděl jsem tady i betonové tanky na víno?
Je to jedna z technologií, co tady máme. Bude tu v provozu šest betonových nádrží, v nichž bude víno prokvašovat. Beton totiž nabízí daleko přirozenější proces zrání než nerezový tank, protože drží teplotu stáleji a procesy ohřívání a ochlazování vína při kvasném procesu jsou tak pomalejší. Beton tak výrazně napomůže přirozenému biodynamickému procesu vína a, jak tvrdí sklepmistr, víno by tak mělo být zase o trošku chuťově bohatší. Je to ale jen jedna z technologií, kterou tu máme. Samozřejmě tady budeme mít i nerezové tanky, hliněné nádoby kvevri nebo dřevěné sudy.
Mohlo by vás zajímat: článek o realizaci sídla Vinařství LAHOFER z pohledu realizační firmy BRESTT. Co bylo největší výzvou, kde byly nasazeny prvky zvláštních bednění a jak se dělaly betonové prefabrikované prvky přímo na stavbě? Klikněte pro více informací!
Mluvil jste o zahřívání a ochlazování vína, proč se to děje a jaký vliv na to beton má?
Změna teplot ve víně probíhá samovolně. Když víno začne kvasit, kvasinky rozkládají cukry na oxid uhličitý a alkohol. Při tomto procesu se víno zahřívá až do momentu, kdy začíná převládat alkohol nad cukry a proces se samovolně zastaví. Říkáme, že víno se prokvasí do sucha. Pokud chceme, aby zůstalo ve víně více zbytkových cukrů, musíme proces zastavit dříve umělým ochlazením. To samozřejmě snadno uděláme chladicím médiem v nerezovém tanku, ale víno dostává teplotní šok. V betonové nádrži jsou teplotní změny pomalejší a přirozenější.
Povrch betonu je do jisté míry pórovatý. Nemůže dojít například k přenášení chutí mezi víny?
Toho bych se určitě nebál. Jistá strukturovanost povrchu ale může naopak vínu pomoci, protože na povrchu betonu bude probíhat mikrooxidace, která vínu zase trošku pomůže ve fázi jeho vývoje.
Komplex sedí přímo uprostřed vašich vinic. Je to pro víno přínosem?
Je to veliká výhoda. Obecně se dá totiž říci, že čím méně transportu hrozny prožijí, tím je to pro budoucí víno lepší. Pokud musíme hrozno dovážet delší trasou, může se stát, že nám začne kvasit už po cestě.
A to pro budoucí nápoj není dobré. U nás teď bude cesta opravdu kratičká. A my jsme připraveni; stavba sice ještě hotová není, ale výrobní část už je vybavena příjmovou vanou, lisy i tanky a nádržemi. Takže máme pod střechou vše potřebné pro novou várku skvělého vína.
Takže letošní produkce už bude plně v nových prostorech?
Ano, letošní víno už bude z našeho moderního provozu a velká část i ze zmiňovaných betonových nádrží. A jsme si jisti, že to bude „na beton dobrý víno“.
Koncepce nového sídla Vinařství LAHOFER je výsledkem představy našeho pana majitele, který má rád moderní materiály a kombinace pohledového betonu, skla a dřeva je jeho oblíbenou, Takže ano, dřevo tam bude taky i když jako doplněk dalších materiálů. A v téhle kombinaci myslím, že víno, moderní architektura a beton jdou dohromady výjimečně dobře.
K vínu ale má vztah celá koncepce stavby, takže není třeba se bavit jen o materiálech.
Rozhodně. Celkový tvar budovy připomíná zvlněné moravské vinice, interiér pak má evokovat kopaný moravský sklípek, což ještě umocňuje žebrování skeletu z pohledového betonu. Rozestupy žeber navíc odpovídají řádkování vinice, takže z druhého pohledu bude budova organicky pokračovat do přírody a oba prostory tak spolu budou korespondovat a splývat. Na řádky vinice ostatně navazují i prefabrikované dílce na střeše budovy a sloupy výrobní haly.
Střecha budovy by měla sloužit jako jakýsi amfiteátr?
Střecha je samozřejmě monolitická, ale bude obložená dřevem a doplněná o betonová žebra. Po dokončení bude fungovat jako odpočinková zóna pro návštěvníky našeho vinařství. Chceme navíc, aby naše centrum nebylo jen vinařstvím, ale i kulturním bodem, takže bude sloužit i jako hlediště při pořádání koncertů a dalších akcí.
Celý koncept zní velmi propracovaně, kdo s nápadem přišel?
Autorem koncepce je architektonická kancelář Kryštof a Chybík z Brna. My jsme základní projekt měli, ale to byly ryze technické budovy na výrobu vína a pro administrativu. S finální podobou přišli architekti sami, představili nám jejich nápad a majiteli vinařství se to velmi zalíbilo. Musely se samozřejmě zapracovat nějaké změny dané zejména technickými požadavky, ale obecná idea zůstala. A rozhodně je to dobře, protože díky jejich invenci vznikla naprosto unikátní stavba, která v sobě skloubila funkčnost, estetiku i tradici. A to vše v moderním pojetí monolitického pohledového betonu.
Z betonu ale není jen budova. Viděl jsem tady i betonové tanky na víno?
Je to jedna z technologií, co tady máme. Bude tu v provozu šest betonových nádrží, v nichž bude víno prokvašovat. Beton totiž nabízí daleko přirozenější proces zrání než nerezový tank, protože drží teplotu stáleji a procesy ohřívání a ochlazování vína při kvasném procesu jsou tak pomalejší. Beton tak výrazně napomůže přirozenému biodynamickému procesu vína a, jak tvrdí sklepmistr, víno by tak mělo být zase o trošku chuťově bohatší. Je to ale jen jedna z technologií, kterou tu máme. Samozřejmě tady budeme mít i nerezové tanky, hliněné nádoby kvevri nebo dřevěné sudy.
Mohlo by vás zajímat: článek o realizaci sídla Vinařství LAHOFER z pohledu realizační firmy BRESTT. Co bylo největší výzvou, kde byly nasazeny prvky zvláštních bednění a jak se dělaly betonové prefabrikované prvky přímo na stavbě? Klikněte pro více informací!
Mluvil jste o zahřívání a ochlazování vína, proč se to děje a jaký vliv na to beton má?
Změna teplot ve víně probíhá samovolně. Když víno začne kvasit, kvasinky rozkládají cukry na oxid uhličitý a alkohol. Při tomto procesu se víno zahřívá až do momentu, kdy začíná převládat alkohol nad cukry a proces se samovolně zastaví. Říkáme, že víno se prokvasí do sucha. Pokud chceme, aby zůstalo ve víně více zbytkových cukrů, musíme proces zastavit dříve umělým ochlazením. To samozřejmě snadno uděláme chladicím médiem v nerezovém tanku, ale víno dostává teplotní šok. V betonové nádrži jsou teplotní změny pomalejší a přirozenější.
Povrch betonu je do jisté míry pórovatý. Nemůže dojít například k přenášení chutí mezi víny?
Toho bych se určitě nebál. Jistá strukturovanost povrchu ale může naopak vínu pomoci, protože na povrchu betonu bude probíhat mikrooxidace, která vínu zase trošku pomůže ve fázi jeho vývoje.
Komplex sedí přímo uprostřed vašich vinic. Je to pro víno přínosem?
Je to veliká výhoda. Obecně se dá totiž říci, že čím méně transportu hrozny prožijí, tím je to pro budoucí víno lepší. Pokud musíme hrozno dovážet delší trasou, může se stát, že nám začne kvasit už po cestě.
A to pro budoucí nápoj není dobré. U nás teď bude cesta opravdu kratičká. A my jsme připraveni; stavba sice ještě hotová není, ale výrobní část už je vybavena příjmovou vanou, lisy i tanky a nádržemi. Takže máme pod střechou vše potřebné pro novou várku skvělého vína.
Takže letošní produkce už bude plně v nových prostorech?
Ano, letošní víno už bude z našeho moderního provozu a velká část i ze zmiňovaných betonových nádrží. A jsme si jisti, že to bude „na beton dobrý víno“.
Máte otázky k příspěvku? Kontaktujte nás!