V pokojích, kde kdysi spali nejvýznamnější návštěvníci naší země, se dnes prohánějí dělníci. Rekonstruují hotel InterContinental. Většinou se jedná o úpravy a opravy stávajících prostor tak, aby v budoucnu splňovaly vysoké nároky moderního hotelnictví. Přesto ale na některých místech stojí bednění Doka – budují se zde znovu prostory, které budou odpovídat původnímu stylu hotelu.
Tiskové oddělení
Betonáři společnosti Terracon tak například realizují novostavbu nového konferenčního sálu. Ten bude sice nově vybudovaný, ale zcela v intencích brutalistního stylu budovy a dokonce realizovaný podle originálních plánů architekta Jana Šrámka, který původní stavbu projektoval. Typický bude zejména monolitický strop s vlysy, který ale díky použitým moderním technologiím bude mít při stejném vzhledu lepší nosné i akustické vlastnosti. Pro strop bylo třeba vyrobit zvláštní bednění, respektive rohové části, které byly zkombinovány s prvky ručního rámového bednění Frami. Aby otisk v betonu dostál původnímu vzhledu, byly navíc desky bednění vybaveny hrubými prkny.
Architekti úmyslně nezakrývali stopy technologie realizace betonu na svých stavbách už od konce třicátých let. Nejčastěji se můžeme setkat s typickým šalováním, kdy je na povrchu betonu znát otlaky dřevěných prken, či jiných materiálů, do kterých byl čerstvý beton vléván. Na architektonických plochách tak vzniká specifická struktura, která než by byla opatřena omítkou a důsledně zahlazena, zůstává cíleně obnažená. U řady budov, které vznikaly od šedesátých let v takzvaném brutalistním slohu, je to víceméně typický detail. Přesně takový, jaký vzniká při rekonstrukci Hotelu Continental.
Brutalistní stavby bohužel zhusta z našich měst mizí a nahrazují je moderní projekty. Ja to škoda, protože se často jedná o vynikající architektonické počiny, které nemají v architektuře obdoby. O to víc se cení snaha některých osvícených investorů stavby podobného typu zachátnit a vrátit jim původní vzhled; i kdyby se mělo jednat o lehce kýčovitý vzhled skanzenu komunistické doby. Konkrétně Hotel Continental považují odborníci za vrchol normalizačního luxusu a ikonu českého brutalismu.
Brutalismus jako architektonický styl záměrně ponechává stavební materiály (obzvláště beton) v surovém stavu, přičemž velké plochy surových stěn kontrastují se zasklenou konstrukcí nebo s malými okny. Sám název pochází z francouzského (béton) brut, („drsný beton“). Stavby jsou zhusta v podobě kvádru a mají obvykle svisle členitou fasádu. Jedním ze znaků brutalismu je, že se uvnitř ani zvenčí nezakrývá beton žádnou omítkou nebo fasádou. Přesto, že si většina lidí myslí, že je brutalismus výspou komunistické doby, je tento styl paradoxně výdobytek „západu“. Československý brutalismus byl jemnější, především díky tomu, že architekti nenechávali fasády domů čistě betonové, ale doplňovali je například umělecky pojatým keramickým obkladem nebo jinými materiály, které stavbu polidšťovaly.
Zdroj: Encyklopedie ebeton
Architekti úmyslně nezakrývali stopy technologie realizace betonu na svých stavbách už od konce třicátých let. Nejčastěji se můžeme setkat s typickým šalováním, kdy je na povrchu betonu znát otlaky dřevěných prken, či jiných materiálů, do kterých byl čerstvý beton vléván. Na architektonických plochách tak vzniká specifická struktura, která než by byla opatřena omítkou a důsledně zahlazena, zůstává cíleně obnažená. U řady budov, které vznikaly od šedesátých let v takzvaném brutalistním slohu, je to víceméně typický detail. Přesně takový, jaký vzniká při rekonstrukci Hotelu Continental.
Brutalistní stavby bohužel zhusta z našich měst mizí a nahrazují je moderní projekty. Ja to škoda, protože se často jedná o vynikající architektonické počiny, které nemají v architektuře obdoby. O to víc se cení snaha některých osvícených investorů stavby podobného typu zachátnit a vrátit jim původní vzhled; i kdyby se mělo jednat o lehce kýčovitý vzhled skanzenu komunistické doby. Konkrétně Hotel Continental považují odborníci za vrchol normalizačního luxusu a ikonu českého brutalismu.
Brutalismus jako architektonický styl záměrně ponechává stavební materiály (obzvláště beton) v surovém stavu, přičemž velké plochy surových stěn kontrastují se zasklenou konstrukcí nebo s malými okny. Sám název pochází z francouzského (béton) brut, („drsný beton“). Stavby jsou zhusta v podobě kvádru a mají obvykle svisle členitou fasádu. Jedním ze znaků brutalismu je, že se uvnitř ani zvenčí nezakrývá beton žádnou omítkou nebo fasádou. Přesto, že si většina lidí myslí, že je brutalismus výspou komunistické doby, je tento styl paradoxně výdobytek „západu“. Československý brutalismus byl jemnější, především díky tomu, že architekti nenechávali fasády domů čistě betonové, ale doplňovali je například umělecky pojatým keramickým obkladem nebo jinými materiály, které stavbu polidšťovaly.
Zdroj: Encyklopedie ebeton
Máte otázky k příspěvku? Kontaktujte nás!