Nová dálnice A26 představuje posílení obchvatu Lince. Z větší části povede pod zemí, ale v některých případech přeci jen musí vystoupit na povrch. Jako například při překonávání Dunaje, kde je realizován 300 metrů dlouhý a 22,5 metru široký most bez viditelných podpěrných pilířů. Konstrukci o hmotnosti 13 000 tun totiž vynesou lana, která budou ukotvena pomocí masivních kotevních bloků přímo ve skále břehových stěn.
Realizace podobných masivních konstrukcí, jako jsou například kotevní bloky tohoto mostu, je spojena s obavou vzniku trhlin vlivem napětí od rozdílné teploty betonu i okolí. Pro účinné předcházení vzniku trhlin je třeba zvolit vhodné ošetřování na základě měření teploty konstrukce. V některých případech je navíc nutné konstrukci i vhodně chladit. V tomto případě byla zvolena cesta monitorování teploty během zrání betonu s nasazením systému Concremote.
Ten pomocí teplotních senzorů (ztracených nebo znovu použitelných) měří teplotu konstrukce a informace následně odesílá na server, odkud putují přímo do mobilního zařízení uživatele. Stavba tak má neustálý přehled o zrání betonu a může tak včas reagovat a učinit kroky pro dosažení optimálního výsledku. Pro cílenou kontrolu zrání betonu bylo prováděno kontinuální sledování teploty na osmnácti měřících bodech v každém z bloků.
Masa jednotlivých betonových kotevních bloků dosahuje 3 650 m3, přičemž u největší kontinuální betonáže bylo najednou uloženo 450 m3 betonové směsi. Maximální povolená teplota v konstrukci byla předepsána na 60°C a jakmile se teplota přiblížila této hranici, systém Concremote automaticky upozornil stavbyvedoucího. Ten následně nechal chladit beton pomocí vody proudící skrze připravené potrubí umístěné přímo v konstrukci. Tím bylo zabezpečeno vhodné zrání betonu bez velkých teplotních rozdílů v konstrukci, protože tyto rozdíly by mohly zapříčinit trhliny nebo poškození konstrukce.
Kotevní bloky představují přechod mezi skalními kotvami (těch je na 120 a zasahují až 70 metrů do horniny) a lany, které následně vynesou samotný most. Jejich bezchybná konstrukce je tak pro most naprosto zásadní. Výzvou tak nebylo jen sledování teploty betonu při enormním objemu kotevních bloků, ale i jejich samotný tvar. Disponují totiž zvláštní geometrií s poloměrem zužujícím se směrem k vrcholu, jsou protkány 168 průchodkami pro napínací lana a kotevní tyče a mají další tvarové odchylky. Pro realizaci betonáže tak muselo být přikročeno k řešení vyrobenému na míru tomuto projektu. To dodali odborníci na bednění ze společnosti Doka, kteří přišli s kombinovaným bedněním skládajícím se z velkoplošného nosníkového bednění Top 50 a rámového bednění Framax Xlife.
To vše bylo vyztuženo víceúčelovými paždíky WS10 a součástí projektu bylo i 74 prvků zvláštního bednění, které byly zcela nově vyrobené na míru. Pro rustikální otisk bylo bednění, a to i rámové stěnové bednění Framax Xlife, vybaveno zvláštní deskou připomínající hrubá prkna. Optimální uchycení a spasování bednění pak zajistily nosníkové svorky SL-1, kterými byly celé komplety staženy.
Most je součástí aktuálně budované části obchvatu rakouského Lince. Nová trasa bude měřit pět kilometrů a obsahuje dva mosty a řadu tunelů – valná část trasy je totiž vedena pod zemí. Celá stavba je vedena moderním způsobem, tedy s maximálním zapojením technologií, které nejen že urychlují a zpřesňují stavbu, ale také umožňují ekologičtější přístup k realizaci díky rychlejším postupům, preciznějšímu plánování i maximálnímu využití materiálů a komponent.
Betonové bloky jsou ukotveny na 120ti skalních kotvách, které sahají až 70 metrů hluboko do skály. Prochází skrz ně 168 průchodek pro lana, které most ponesou. Výsledkem propočtů je komplikovaný tvar masivního kotevního bloku. Dva kabelové proudy budou 500 metrů dlouhé a sestávají z dvanácti kabelů o průměru 145 mm. Betonáři u třetího bloku uložili během osmnácti hodin 450 m3 betonu. Při tak masivní konstrukci bylo třeba monitorovat hydratační teplo při vyzrávání mladého betonu. K tomu byl použit systém Concremote, který stavebníky sám upozornil na dosažení mezních hodnot. Jeden senzor v kombinaci se ztraceným kabelem umožňuje měřit teplotu až v šesti bodech konstrukce. Pro některé části bylo nutné vyrobit zvláštní bednění. To bylo vyrobeno pouze pro tento projekt a jeho výroby se zhostili truhláři ve výrobně zvláštního bednění Doka.
Ten pomocí teplotních senzorů (ztracených nebo znovu použitelných) měří teplotu konstrukce a informace následně odesílá na server, odkud putují přímo do mobilního zařízení uživatele. Stavba tak má neustálý přehled o zrání betonu a může tak včas reagovat a učinit kroky pro dosažení optimálního výsledku. Pro cílenou kontrolu zrání betonu bylo prováděno kontinuální sledování teploty na osmnácti měřících bodech v každém z bloků.
Masa jednotlivých betonových kotevních bloků dosahuje 3 650 m3, přičemž u největší kontinuální betonáže bylo najednou uloženo 450 m3 betonové směsi. Maximální povolená teplota v konstrukci byla předepsána na 60°C a jakmile se teplota přiblížila této hranici, systém Concremote automaticky upozornil stavbyvedoucího. Ten následně nechal chladit beton pomocí vody proudící skrze připravené potrubí umístěné přímo v konstrukci. Tím bylo zabezpečeno vhodné zrání betonu bez velkých teplotních rozdílů v konstrukci, protože tyto rozdíly by mohly zapříčinit trhliny nebo poškození konstrukce.
Kotevní bloky představují přechod mezi skalními kotvami (těch je na 120 a zasahují až 70 metrů do horniny) a lany, které následně vynesou samotný most. Jejich bezchybná konstrukce je tak pro most naprosto zásadní. Výzvou tak nebylo jen sledování teploty betonu při enormním objemu kotevních bloků, ale i jejich samotný tvar. Disponují totiž zvláštní geometrií s poloměrem zužujícím se směrem k vrcholu, jsou protkány 168 průchodkami pro napínací lana a kotevní tyče a mají další tvarové odchylky. Pro realizaci betonáže tak muselo být přikročeno k řešení vyrobenému na míru tomuto projektu. To dodali odborníci na bednění ze společnosti Doka, kteří přišli s kombinovaným bedněním skládajícím se z velkoplošného nosníkového bednění Top 50 a rámového bednění Framax Xlife.
To vše bylo vyztuženo víceúčelovými paždíky WS10 a součástí projektu bylo i 74 prvků zvláštního bednění, které byly zcela nově vyrobené na míru. Pro rustikální otisk bylo bednění, a to i rámové stěnové bednění Framax Xlife, vybaveno zvláštní deskou připomínající hrubá prkna. Optimální uchycení a spasování bednění pak zajistily nosníkové svorky SL-1, kterými byly celé komplety staženy.
Most je součástí aktuálně budované části obchvatu rakouského Lince. Nová trasa bude měřit pět kilometrů a obsahuje dva mosty a řadu tunelů – valná část trasy je totiž vedena pod zemí. Celá stavba je vedena moderním způsobem, tedy s maximálním zapojením technologií, které nejen že urychlují a zpřesňují stavbu, ale také umožňují ekologičtější přístup k realizaci díky rychlejším postupům, preciznějšímu plánování i maximálnímu využití materiálů a komponent.
Betonové bloky jsou ukotveny na 120ti skalních kotvách, které sahají až 70 metrů hluboko do skály. Prochází skrz ně 168 průchodek pro lana, které most ponesou. Výsledkem propočtů je komplikovaný tvar masivního kotevního bloku. Dva kabelové proudy budou 500 metrů dlouhé a sestávají z dvanácti kabelů o průměru 145 mm. Betonáři u třetího bloku uložili během osmnácti hodin 450 m3 betonu. Při tak masivní konstrukci bylo třeba monitorovat hydratační teplo při vyzrávání mladého betonu. K tomu byl použit systém Concremote, který stavebníky sám upozornil na dosažení mezních hodnot. Jeden senzor v kombinaci se ztraceným kabelem umožňuje měřit teplotu až v šesti bodech konstrukce. Pro některé části bylo nutné vyrobit zvláštní bednění. To bylo vyrobeno pouze pro tento projekt a jeho výroby se zhostili truhláři ve výrobně zvláštního bednění Doka.
Máte otázky k příspěvku? Kontaktujte nás!