Zelená energie: vodní dílo Spitallamm

Příkladem může být například realizace přehrady s vodní elektrárnou Spitallamm, která znatelně doplní energetické zdroje Švýcarska pocházející z obnovitelných zdrojů. "Vodní elektrárny umožňují vyrábět energii z velké části bez emisí CO2. Výstavbou nové přehrady Spitallamm pracujeme na projektu, který ve Švýcarsku dlouhodobě zajistí ekologickou elektřinu,“ komentuje Robert Hauser, generální ředitel společnosti Doka, která na stavbu dodává know how pro realizaci, bednicí a bezpečnostní systémy i digitální podpůrné řešení pro stavbu.

Přehrada Spitallamm vzniká u jezera Grimsel ve švýcarských Alpách a po svém dokončení v roce 2025 bude dodávat více než milionu lidí energii z obnovitelných zdrojů. Zatím je ale ve fázi realizace monolitu a uložit je třeba více než 220 000 m3 betonu, který vytvoří hráz s dvojitým zakřivením. To vše je realizováno v náročných vysokohorských podmínkách.

Staveniště je ve výšce 1 900 metrů nad mořem, a to navíc v poměrně těžce přístupném terénu. Kvůli poloze i povětrnostním podmínkám představuje skutečně náročné místo pro realizaci tak složitého projektu. Proto je pro stavbu zásadní dobré plánování, logistika a optimalizace projektu. Tuto část dostala na starosti společnost Doka, která zajistila nejen kompletní 3D model, ale také doporučila nejvhodnější postupy, bednicí systém a zorganizovala předmontáž jednotlivých prvků.

Bednění pro přehradní konstrukce

Nová hráz Spitallamm se staví před stávající konstrukcí, která bude zachována a později zatopena. Stavba má stejnou výšku koruny jako okolní skalní stěna (113 metrů) a v budoucnu ještě nabízí možnost zvýšení k dalším bodům, čímž by se zvětšilo také jezero Grimsel. Pro robustní stavbu z masivního betonu bylo nasazeno přehradní bednění Doka D22. Tato bednicí konstrukce je řešená jako jednostranná, šplhací, a to buď s elektro-hydraulickým posunem, nebo zdvihaná jeřábem. Tyto šplhací konstrukce odvádí veškerá zatížení betonáže do předchozího vyzrálého úseku, který už má zvýšenou pevnost. Přehradní bednění Doka D22 disponuje nosností až 220 KN na kotevní bod a umožňuje výšku betonáže až o pěti metrech bez jakýchkoliv opatření a zvláštních konstrukcí. Důležitá je u tohoto systém také možnost adjustace sklonu, což vřetenové vzpěry umožňují až do sklonu 37 stupňů v obou směrech.

Stavba ovšem nesestává pouze ze samotné přehradné stěny, neméně důležitou částí jsou bezpečnostní plošiny, pochozí galerie i složitá síť kontrolních koridorů uvnitř hráze. Velká část z nich byla realizována pomocí nosníkového velkoplošného bednění Top 50 nebo pomocí stěnového rámového bednění Framax Xlife a stropního bednění Dokadek.

Sledování vývoje pevnosti betonu

U masivních konstrukcí, jako jsou právě přehradní stavby, je často předepisována nutnost monitorování teploty betonu; k takovému monitorování slouží řada více či méně přesných systémů. Mezi ty přesnější patří například senzorový systém Doka Concremote, který byl nasazen i na této stavbě. Sledování teplot a provádění opatření pro chlazení a vytvrzování bloků na místě zmírňuje potenciální škody a zajišťuje dlouhou životnost hráze. Pro další zvýšení bezpečnosti poskytují systémy měření tlaku betonu Doka také údaje o tlaku čerstvého betonu v reálném čase. To umožňuje lepší řízení bednění i konstrukce, potvrzuje a dokumentuje, že bednění není přetížené a betonáž je maximálně optimalizvaná. V případě masivních betonových prvků totiž vede teplo uvolňované při reakci cementu k nárůstu teploty, což může mít za následek kritické tepelné namáhání, teplotní trhliny a v konečném důsledku sníženou trvanlivost betonu.

Zajištění zelené energie pro další generace

Zelené energetické projekty jsou nesmírně důležité pro budoucnost, kdy chceme produkovat energii zejména pomocí udržitelných zdrojů. Těmi právě vodní energie zcela určitě je. Jen v rámci elektrárny na jezeře Gimsel, které má kapacitu přibližně 94 milionů kubických metrů vody, se ročně vyrobí 263 000 000 kilowathodin ekologické vodní energie. Výstavba, respektive rozšíření vodní elektrárny je ukázkou toho, jak se dá se stávajícími zdroji pracovat tak, aby byla podpořena a rozšířena jejich účinnost, a to zejména v době nastávající energetické nedostatečnosti. Důležité také je, že celá stavba probíhá v maximálním souladu s ekologickým přístupem, tedy s možnostmi zjednodušení dopravy, přípravy materiálů i samotné betonáže. Pokud totiž zdroje zahrnují co nejméně dodavatelů, ekologické náklady se výrazně snižují. V tomto případě tak jeden dodavatel, společnost Doka, dodala na staveniště knowhow, bednicí a bezpečnostní systémy i elektronické řešení kontrollingu stavby. Další dodavatelé pak stavbu zásobili betonem se sníženým obsahem slínku a výztuží. Při pečlivém plánování a výběru správných dodavatelů a technologií i náročná stavba, jako je realizace vodního díla, může probíhat rychle, úspěšně, ekonomicky a zejména tak, aby nezatížila další generace a naopak jim v budoucnu každý den pomáhala. A proto přeci podobná díla stavíme.